Vašemu výběru neodpovídají žádné produkty.

Zelený čaj – 绿茶 [lǜ chá] Svěží, lehký a povzbuzující – čerstvost je základní kvalitativní vlastností zeleného čaje. Poznáme ji podle čerstvé vůně a svěží zelené barvy listu. Vyrábí se v průběhu celého roku, ty nejlepší ale pochází z jarních sklizní, kdy raší první nejjemnější lístky, zvané tipsy. Zelené čaje jsou velmi rozmanité, produkují se z velkého množství kultivarů různorodými postupy ve všech čínských čajových provinciích, a najdeme mezi nimi mnoho proslulých čajů. Neprobíhá u nich prakticky žádná oxidace. Výrobní proces: Sklizeň:  Čajové lístky se obvykle sklízejí brzy na jaře, mezi začátkem března a začátkem dubna, známé jako „Ming Qian Cha 明前茶“ (čaj sbíraný před jarním svátkem). Toto období je považováno za ideální, protože listy jsou mladé, jemné a bohaté na chuť. Listy se trhají ručně, takže se sbírají pouze nejvyšší listy a pupeny. Vadnutí:  Po sklizni listy uvadnou, což je proces, kdy jsou rozloženy na bambusové rošty nebo stojany v dobře větraném prostoru. Tento krok umožňuje listům ztrácet vlhkost, což je činí poddajnějšími pro následné kroky zpracování. Doba uvadání trvá několik hodin přes den, u některých čajů i přes noc, v závislosti na požadovaných vlastnostech čaje. Fixace / zahřívání:  Uschlé listy jsou poté podrobeny tzv. fixaci, procesu známému také jako „zabití zelené“ (čínsky sha qing 杀青) nebo „pražení na pávni“ (anglicky pan-frying). Tento krok zahrnuje zahřívání listů ve velkých pánvích, obvykle vyrobených ze železa nebo nerezové oceli. Proces rychlého opražení na pánvi zastaví oxidaci a zachová zelenou barvu listů. Zkušení čajoví mistři listy pečlivě přehazují a promíchávají, aby zajistili rovnoměrné rozložení tepla a zabránili připálení. Tento krok také dodává čaji výrazné aroma. Tvarování:  Po fixaci se listy tvarují do různých podob. Dvě nejběžnější techniky tvarování jsou rolování a lisování. Rolování:  Listy se rolují buď ručně nebo pomocí specializovaných strojů. Tento proces pomáhá rozbít jejich buněčnou strukturu, uvolňovat esenciální oleje a tvarovat listy do různých tvarů od podélně svinutých, přes nepravidelně zakroucené, až po kuličky (zvané perly) v závislosti na typu čaje. Lisování:  Některé zelené čaje, např. slavná Dračí studna, se během procesu fixace ručně stlačují a získávají tak plochý tvar. Sušení:  Po tvarování procházejí čajové lístky závěrečným sušením, aby se snížila jejich vlhkost. Tento krok je zásadní pro zabránění růstu bakterií a prodloužení trvanlivosti čaje. Tradičně se listy suší ve velkých bambusových koších nebo podnosech nad jemným zdrojem tepla, jako je dřevěné uhlí nebo horký vzduch, několik hodin, dokud nedosáhnou požadované úrovně vlhkosti. Proces sušení zastaví další oxidaci a zachová čerstvost čaje. Třídění:  Jakmile jsou listy úplně vysušené, jsou roztříděny podle velikosti, tvaru, barvy a celkové kvality. Vysoce kvalifikovaní odborníci na čaj hodnotí listy a rozdělují je do různých tříd. Proces třídění zajišťuje konzistenci a kontrolu kvality konečného produktu. Výrobní proces u jednotlivých typů zeleného čaje se může lišit. Kromě toho může moderní zpracování čaje zahrnovat více mechanizovaných procesů a pokročilých technologií při zachování základních technik a kvalitativních vlastností čaje. Vzhledem k tomu, že zelený čaj je jen minimálně zpracováván, zachovává si většinu látek obsažených v čerstvých listech čajovníku, tzn. 85 % kofeinu, 50 % chlorofylu a většinu vitamínů. Příznivé účinky zeleného čaje  Zelený čaj je nejrozšířenějším typem čaje na světě. Čaj má mnoho příznivých účinků na lidský organismus a zdraví a to zejména, pokud je součástí vyvážené stravy a zdravého životního stylu.  Vysoký obsah antioxidantů: Zelený čaj je bohatým zdrojem antioxidantů, jako jsou katechiny a polyfenoly, které pomáhají chránit lidské tělo před poškozením volnými radikály. Mezi blahodárné účinky antioxidantů patří snížení rizika chronických chorob, jako jsou nemoci srdce, rakovina a neurodegenerativní onemocnění. Prevence kardiovaskulárních onemocnění: Pravidelná konzumace zeleného čaje podporuje funkce kardiovaskulárního systému. Antioxidanty obsažené v zeleném čaji přispívají ke snížení hladiny LDL cholesterolu (neboli „špatného“ cholesterolu) a triglyceridů, krevního tlaku a lipidů v krvi. Tyto účinky snižují riziko srdečních chorob a mozkové mrtvice. Podpora kognitivních funkcí a duševního zdraví: Kofein a L-theanin obsažené v zeleném čaji příznivě působí na činnost mozku. Kombinace stimulačních účinků kofeinu a zklidňujících vlastností L-theaninu zlepšuje soustředění, podporuje bdělost a kognitivní výkon. V této souvislosti je zelený čaj spojován také s prevencí rizika poklesu kognitivních funkcí, deprese a úzkosti. Redukce váhy: Prostřednictvím urychlování metabolismu a zvýšení oxidace tuků napomáhá zelený čaj efektivnějšímu spalování kalorií. Současně má čaj mírný vliv na potlačení chuti k jídlu, čímž může přispět ke snížení příjmu kalorií. Podpora trávení: Zelený čaj pomáhá omezovat množení škodlivých bakterií v trávicím systému a udržovat zdravou střevní mikroflóru, čímž napomáhá správnému trávení. Současně může čaj zmírnit příznaky poruch trávení, jako je syndrom dráždivého tračníku (IBS). Ústa: Katechiny obsažené v zeleném čaji mají antibakteriální vlastnosti, které omezují růst bakterií zodpovědných za zubní kazy a onemocnění dásní. Pravidelná konzumace zeleného čaje může přispět ke zlepšení zdraví ústní dutiny a snížení rizika zubního kazu. Pokožka: Antioxidační a protizánětlivé složky obsažené v zeleném čaji pomáhají chránit pokožku před poškozením slunečními paprsky, zklidňovat záněty (např. akné) a zpomalovat proces stárnutí.  Jak již bylo řečeno, zelený čaj má mnoho zdraví prospěšných vlastností a to zejména, je-li součástí vyvážené stravy a zdravého životního stylu. V případě konkrétních zdravotních potíží či v kombinaci s užíváním léků se však vždy doporučuje konzultace s lékařem či lékárníkem.  Historie: Zelený čaj nestarším historicky doloženým produktem čajovníku čínského (camellia sinensis), jehož konzumaci a kulturní význam lze vysledovat až do dob čínského starověku. Podle legendy rostlinu čajovníku objevil již ve 3. tisíciletí př. n. l. bájný císař Shen Nong 神农, neboli Božský rolník, který je též bájným zakladatelem tradiční čínské medicíny. Shen Nong měl čajovník využívat jako protijed při otravě různými bylinami. V polovině 2. tisíciletí za dynastie Západní Zhou 西周 je již doloženo odvádění tributárního (prvotřídního) čaje čínskému císaři. Je známo, že za vlády dynastie Východní Zhou东周 (8. – 3. stol. př.n.l.) byl čaj využíván jako chutná zelenina a také patřil mezi obětiny při náboženských rituálech.  V prvních stoletích křesťanského letopočtu čaj začali již jako chutný a povzbudivý nápoj nejdříve popíjet čínské elity, tedy úřednicko-statkářská vrstva mandarínů. Čaj pili ve svých palácích, v zahradách i při projížďkách do přírody, s šálkem čaje v ruce vedli intelektuální rozhovory, dobře naladěni čajem skládali básně, hudbu nebo malovali obrazy. Během 5. a 6. století se čaj začal pít v buddhistických klášterech. Z této doby pochází další velmi známý příběh spojený s čajem a také s pololegendárním zakladatelem čchanového (resp. zenového ) buddhismu, mnichem Bódhidharmou (čínsky Da Mo 达摩 , japonsky Daruma). Podle této legendy jednoho dne Bódhidharma během meditace usnul. Když se probudil, rozčílil se sám na sebe tak, že si vzteky utrhnul obě oční víčka a zahodil je. Na místech, kam dopadla, zanedlouho vyrostly dva keře čajovníku. Z lístků keřů si mnich uvařil vývar, po kterém se mu nejenže již nechtělo spát, ale dokonce vydržel meditovat tak dlouho, dokud nedosáhl cíle všech buddhistů, tedy „probuzení“ či „osvícení“. Od té doby se pěstování čajovníků v blízkosti klášterů, společně s rituální přípravou a pitím čaje staly součástí buddhistické praxe. V buddhistických klášterech také vznikly a postupně se rozvinuly různé druhy čajových obřadů.   V průběhu vlády dynastie Tang (618-907) zelený čaj zaznamenal obrovský nárůst popularity mezi všemi vrstvami čínské společnosti. V té době se pěstování čajovníku rozšířilo do mnoha nových oblastí jižní Číny, současně došlo též k vývoji specializovaných metod přípravy čaje. Mezi nejoblíbenější metody té doby patřilo šlehání práškového čaje do pěnivého nápoje, který se dodnes používá v Japonsku k přípravě čaje matcha. Během období dynastie Tang vznikaly čajovny, v nichž se konaly čajové dýchánky, čajové degustace a soutěže v přípravě čaje. V roce 760 byla také vydána Klasická kniha o čaji od autora Lu Yuho 陆羽茶经, která může být považována za jakousi bibli pěstitelů a degustátorů čaje.  Období vlády dynastie Song (960-1279) znamenalo zdokonalování technologií zpracování zeleného čaje. Došlo k vynálezu fixace, zvaného též "zabití zelené” (čínsky shaqing 杀青), který zastaví proces oxidace. Tato metoda zajišťuje svěží chuť, zachování obsahu antioxidantů i zářivě zelené barvy čajových lístků. Postupně se fixace stala převládající metodou zpracování zeleného čaje. Dynastie Song byla také svědkem klasifikace čaje do různých typů, přičemž zelený čaj byl jednou z prominentních kategorií. Doba vlád dynastií Ming (1368-1644) a Qing (1644-1912) navázala na předchozí vývoj a čaj byl nadále nedílnou součástí kultury a každodenního života. Za dynastie Ming vzrostla obliba sypaného zeleného čaje, jehož listy se trhaly, zahřívaly či pražily na pánvi a rolovaly do různých tvarů. V této době se proslavily některé druhy zelených čajů jako je čaj Dračí studna (čínsky Lóngjing 龙井). Za dynastie Qing se obchod s čajem rozšířil daleko za hranice čínského impéria i Asie. Prostřednictvím námořních obchodních cest, resp. obchodních společností se zelený čaj začal vyvážet do celého světa a získal si mezinárodní oblibu. Moderní doba a globální vliv: Dvacáté století přineslo Číně dramatické a dalekosáhlé politicko-hospodářské i společensko-kulturní změny, které ovlivnily jak produkci, tak kulturu pití čaje. Zelený čaj si však díky své jemné chuti i blahodárným účinkům nadále udržuje popularitu v Číně i ve světě. Čína dnes zůstává významným producentem zeleného čaje s různými slavnými odrůdami jako Biluochun 碧螺春, Huangshan Maofeng 黄山毛峰. Čaj patří mezi atributy klasické čínské kultury. Kontinuální tradice pěstování, zpracování a pití zeleného čaje v Číně ukazuje jeho hluboký kulturní význam a dokládá trvalou popularitu tohoto nápoje.  Dnes je Čína největším světovým producentem zeleného čaje. Následuje ji Japonsko, Vietnam, Korea a další země. Zelený čaj se pěstuje a vyrábí v 18 čínských provinciích a ročně se ho vyprodukuje přibližně 400 tisíc tun.  Čaj začal jako jídlo, postupně se stal lékem, regionálním nápojem, královskou výsadou a kultivovaným rituálem, obchodní komoditou a nakonec nápojem pro masy.